Zaměstnanci v delší pracovní neschopnosti zřejmě budou brát od příštího roku vyšší nemocenskou. Poslanecká sněmovna schválila vládní novelu o pojistném na sociální zabezpečení, dle které má dojít ke zvýšení procentní sazby pro výpočet nemocenské dávky a která má také podnikatelům zjednodušit administrativu spojenou s placením odvodů. Dle této novely budou zaměstnanci, kteří jsou dlouhodobě v pracovní neschopnosti, po 31. dni nemoci dostávat 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 61. dne nemoci se dávka ještě zvýší, a to na 72 %.
Téměř třetina pracovníků v Česku, kteří onemocněli, byla loni na nemocenské déle než měsíc, víc než dva měsíce kvůli nemoci nechodilo do práce 18 procent stonajících – to vyplývá z údajů České správy sociálního zabezpečení za loňský rok. Proti předchozímu roku lidí na neschopence přibylo, zvedl se i počet a podíl dlouhodoběji nemocných.
Novelu musí ještě projednat a schválit Senát a podepsat prezident, platit by mohla od příštího roku. Na tuto variantu pomoci dlouhodobě nemocným by mělo jít v příštím roce ze státního rozpočtu 2,4 miliardy korun, v následujících dvou letech by to bylo 2,5 miliardy a 2,7 miliardy korun.
V současné době zaměstnanec v prvních třech dnech nemoci nedostává nic, od 4. do 14. dne mu platí náhradu mzdy zaměstnavatel. Od 15. dne dostává nemocenskou ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, a to bez ohledu na délku trvání dočasné pracovní neschopnosti. Není tedy rozdíl, zda je pacient nemocný patnáct dní nebo trpí závažnějším onemocněním, kde si léčení vyžádá i několik měsíců.
Výše náhrady příjmu u nemocenské dávky se měnila v posledních 20 letech poměrně často. V letech 1993 až 2007 byla sice od 4. dne pracovní neschopnosti v platnosti jednotná sazba 69 procent, byl však výrazně omezen příjem, ze kterého se výpočet nemocenské odvozoval. Postupně probíhalo její zvyšování jak absolutně, tak zavedením druhé a později i třetí redukční hranice. V období od roku 2008 do roku 2010 pak došlo k několika rychlým změnám, kdy např. od roku 2010 klesla sazba z důvodu škrtů tehdejší vlády na stávajících 60 procent.
Sněmovna do novely vložila také zavedení elektronické neschopenky, jejíž využívání by bylo nepovinné, zůstala by tedy i možnost její papírové podoby. Vznikl by rovněž registr ošetřujících lékařů, který by spravovalo ministerstvo práce.
Cílem vládní novely je také zjednodušit administrativu živnostníkům, přičemž navrhované změny v ní vycházejí ze zkušeností České správy sociálního zabezpečení. Například zálohy by měly být splatné v měsíci, na který se platí. Nově by měl být stanoven měsíční vyměřovací základ pro výši záloh na pojistné na důchodové pojištění.
