Protože se blíží konec března a s ním i termín podání přiznání k dani z příjmů, podívejme se na situace, kdy u zaměstnance není možné provést „pouze“ zúčtování daně ze strany zaměstnavatele, ale musí si sám sestavit přiznání.
1) pokud zaměstnanec pracuje pro více než jednoho zaměstnavatele současně – pokud je v zaměstnaní a s druhým zaměstnavatelem má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti, musí podávat přiznání vždy, V situaci, kdy má s druhým zaměstnavatelem uzavřenou dohodu o provedení práce, musí podat přiznání v případě výdělku vyššího než je 10 000 Kč měsíčně. U nižších příjmů tohoto typu dohody zaměstnavatel strhl srážkovou daň a zaměstnanec se může rozhodnout, zda přiznání podá či ne (zejména s ohledem na možnost uplatnit si např. daňové bonusy)
2) zaměstnanec má vysoké příjmy – o těch mluvíme v případě, kdy byl výdělek za rok 2018 vyšší než 1 438 992 Kč, což odpovídá měsíčnímu výdělku přibližně 120 000 Kč. V tom případě musí být odvedena tzv. solidární daň, která činí 7 % z toho, co převyšuje uvedenou částku.
3) kromě zaměstnání osoba současně podniká, přičemž nezáleží, kolik si zaměstnanec podnikáním vydělá, přiznání musí podat vždy. V případě podnikání je třeba kromě přiznání podat ještě přehled příjmů a výdajů na správu sociálního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnu.
4) kromě zaměstnání provádí činnost, za kterou dostává honorář – honoráře za příspěvky do médií ve výši do 10 000 Kč měsíčně se chovají jako stejně jako příjem z dohody o provedení práce. To znamená, že kdo honorář zasílá, automaticky z něho strhává srážkovou daň ve výši 15 %. Pak není potřeba daňové přiznání podávat. Pokud se jedná o honoráře za příspěvky do médií nad hranici 10 000 Kč a jiné honoráře v jakékoliv výši, zdaňují se jako příjmy z podnikání, tedy dle §7 a přiznání je potřeba podat.
5) pronájem auta nebo bytu – zde je přiznání potřeba podávat v případě, že se jedná o pravidelně se opakující činnost. Příjmy z pronájmu je třeba zdanit dle §9 zákona o daních z příjmů a je možné uplatnit výdaje paušálem (ve výši 30% příjmů)
6) přivýdělky v podobě ostatních příjmů (například zahrádkář prodá nadúrodu svého ovoce apod.). Pokud jde o příležitostné příjmy, tedy neopakující se a vejdou se do 30 000 Kč za rok (jedná se o příjmy, nikoliv o zisk), není třeba je danit a podávat daňové přiznání. Kdo si však tímto způsobem vydělá více než 30 000 Kč, nebo se jedná o pravidelné příjmy, musí je zdanit a přiznání podat. Tyto příjmy se daní podle § 10 zákona o daních z příjmů.
7) zrušení životní pojistky – jedná se o situaci, kdy osoba v minulých letech uplatňovala daňové výhody životního či penzijního pojištění a smlouvu k této pojistce předčasně vypověděla. Pak je potřeba tyto uplatněné daňové odpočty tzv. dodanit. Tyto „příjmy“ se daní také podle § 10 zákona o daních z příjmů.
Daňové přiznání je třeba letos podat do pondělí 1. dubna 2019 a do stejného data daň dle přiznání také uhradit.