Rozsáhlá novela daňového řádu, kterou předložilo ministerstvo financí k připomínkovému řízení, se stává velmi diskutovaným tématem; na jedné straně je prezentována jako proklientská, na druhé straně přináší i některá úskalí. Důvodem novely je zjednodušení kontrolních postupů a podpora elektronické komunikace (tedy celkové snížení administrativní zátěže poplatníků). Navrhovaná účinnost této novely je 6 měsíců od jejího vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Navrhované změny:
1) změny v oblasti daňové informační schránky, kde by měla být zvýhodněna elektronická podání. Například lhůta pro podání daňových přiznání za roční zdaňovací období by se při elektronickém podání prodlužovala automaticky na 4 měsíce (přiznání za období končící k 31.12. by se tedy mohlo podávat nikoliv již v termínu do 31.3. následujícího roku, ale až do 30.4. následujícího roku). Změna by se měla dotknout i elektronicky podaných žádostí o vrácení přeplatku, kdy by je správce daně měl vyřizovat v kratší lhůtě, a to do15dnů oproti 30denní lhůtě, která platí pro „papírová“ podání.
2) zavedení zálohy na daňový odpočet, což je reakce na řadu přelomových rozsudků vyšších soudů z posledního období. Finanční úřad by získal nástroj pro vracení části nadměrného odpočtu, kterou nehodlá prověřovat a kterou tedy nerozporuje. Současně by se ale prodloužila lhůta pro vracení nadměrných odpočtů u daně z přidané hodnoty z dnešních 30 na 45 dnů. Zálohy by tedy měly pomoci zlepši cashflow podnikatelů, ale využijí ho jen ti, u kterých je část odpočtu sporná, Avšak prodloužení lhůty na vrácení odpočtu se týká všech plátců DPH. Tento krok tedy je poněkud rozporuplný a rozhodně není proklientský.
3) zjednodušení kontrolních postupů – osobní projednání zprávy o daňové kontrole by nově mělo nahradit doručení oznámení o ukončení daňové kontroly
4) možnost přidělení jiného daňového identifikačního čísla (DIČ), aby neobsahovalo obecný identifikátor, kterým je v současné době rodné číslo, ale neutrální skladbu čísel přidělenou správcem daně
5) změny v systému úroků – měly by se týkat jak úroků hrazených daňovými subjekty, tak i správcem daně. Mělo by dojít ke sjednocení úrokové míry úroků z prodlení s občanským právem. Současná repo sazba +14% by tedy klesla na repo sazbu +8 %. Stejná úroková míra má platit pro úroky z nesprávně stanovené daně (dle nynější terminologie úroky z neoprávněného jednání správce daně). Úroky z posečkané částky a úroky z daňového odpočtu mají být v poloviční výši. Úroky z prodlení však nezasáhne jen změna úrokové sazby, nově by základem pro výpočet úroků měl být nikoli celkový nedoplatek daňového subjektu vůči správci daně, ale splatná daň, která nebyla uhrazena, nebo vratka v důsledku neoprávněného uplatnění odpočtu. Z osobního daňového účtu se zohlední pouze ty přeplatky, které byly použity k úhradě nedoplatku. To v praxi znamená, že úročenou jistinu nedoplatku již nebude možné ponížit například o přeplatky na jiných daních, které byly následně vráceny.
6) zrušení 5ti denního bezsankčního období v případě opožděného podání daňového přiznání a úhradě daně. Úroky z prodlení mají nově nabíhat ihned od původního dne splatnosti. Opožděné podání daňového přiznání do 5ti pracovních dní má zůstat bez sankce pouze u daní se zdaňovacím obdobím kratším než rok, tedy typicky u DPH, spotřebních daní či daně z hazardu. Dle ministerstva představuje 5denní bezsankční období nesystémovou výjimku, která má své opodstatnění jen u daní s krátkou 25denní lhůtou pro podání přiznání.
Z výše uvedeného je zřejmé, že návrh novely obsahuje řadu kontroverzních bodů, ale je nyní v připomínkovém řízení; nejedná se o jeho konečnou podobu a na finální úpravy změn budeme muset ještě nějaký čas počkat.
