Pojďme se podívat na jeden ze závěrů Koordinačního výboru z roku 2018, jehož hlavním cílem bylo sjednotit interpretaci a jasně definovat možnosti aplikace ustanovení § 104 odst. 1 a 2 zákona o DPH, u tzv. „časových posunů“. Toto ustanovení vymezuje mantinely, při jejichž dodržení správce daně daň dodatečně nevyměří, pokud plátce vykázal přijatá či uskutečněná plnění v nesprávném zdaňovacím období (tedy dříve nebo později)
Situace, kterých se toto ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty týká:
1) Uskutečněná osvobozená plnění s nárokem na odpočet
- dodání zboží do jiného členského státu dle § 64 zákona o DPH
- vývoz dle § 66 zákona o DPH
- poskytnutí služby do třetí země dle §67 zákona o DPH
- osvobození ve zvláštních případech dle § 68 zákona o DPH
- přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží dle §69 zákona o DPH
- přeprava osob dle §70 zákona o DPH
2) Uskutečněná osvobozená plnění bez nároku na odpočet ((§51 zákona o DPH)
3) Přijatá zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti s plným nárokem na odpočet daně (případně s kráceným nárokem na odpočet daně pokud je vypořádací koeficient roven nebo vyšší než 95%)
- pořízení zboží z jiného členského stát
- pořízení zboží kupujícím formou třístranného obchodu
- přijetí služby z jiného členského státu nebo třetí země
- dovoz zboží
- přijaté tuzemské plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
Závěr KOOV je ten, že ve všech výše uvedených situacích správce daně :
- dodatečně nevyměří daň
- nebude dodatečně požadovat vykázání těchto transakcí prostřednictvím dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období, v němž vznikla povinnost přiznat daň
- neuplatní úrok z prodlení dle daňového řádu
Nejvíce ocení výklad tohoto KOOV zejména plátci, kteří přijímají tuzemská plnění v režimu přenesení daňové povinnosti. U nich v praxi velmi často dochází k tomu, že doklady k těmto plněním obdrží se zpožděním. Z toho důvodu byli nuceni sestavovat a podávat dodatečná daňová přiznání za období, k němuž se pozdě obdržený doklad vztahuje (tedy ke dni, kdy jim vznikla povinnost přiznat daň). Na základě tohoto Koordinačního výboru není tedy nutné dodatečná přiznání podávat a bude možné zahrnout příslušné plnění do pozdějšího období, nejpozději však do posledního měsíce daného kalendářního roku, v němž se plnění uskutečnilo (například pokud teprve v listopadu obdrží plátce doklad v přenesené daňové povinnosti s datem uskutečnění v září, může zahrnout tento doklad až do listopadového, případně prosincového daňového přiznání bez následku postihu ze strany správce daně). Další podmínkou je nárok na odpočet ve 100% výši.
Je však nutné poznamenat, že tento koordinační výbor neochrání před výzvami ze strany finančního úřadu – pokud dojde k nesouladu mezi údaji uvedenými v daňovém přiznání a např. souhrnném hlášení případně kontrolním hlášení, pak musí daňový subjekt očekávat, že bude správcem daně vyzván k podání následného souhrnného hlášení nebo následného kontrolního hlášení z důvodů nesouladu mezi údaji vykázanými v daňovém přiznání a souhrnném či kontrolním hlášení.
