Do vnějšího připomínkového řízení vstoupil návrh novely zákona o DPH, která by měla začít platit od 1. ledna 2017. Tato novela mj. rozšiřuje režim přenesení daňové povinnosti a zavádí nový typ daňového subjektu – nespolehlivé osoby.
Návrh ještě musí projít standardním legislativním procesem na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu, ale shrnutí nejdůležitějších navrhovaných změn uvádíme v následujícím textu již nyní:
Rozšíření lokálního reverse-charge
Boj proti karuselovým podvodům nepolevuje a Ministerstvo financí nadále pokračuje v uplatňování metody přenesené daňové povinnosti u dalších vybraných kategorií zboží a služeb u tuzemských transakcí. Nově by měl být režim zaveden na poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce a dále u různých forem nucených dodání majetku.
Institut nespolehlivé osoby
Nový institut by měl zajistit možnost označit statutem nespolehlivosti i jiné osoby než jsou plátci, a to v případě, kdy vykazují srovnatelně společensky škodlivé jednání jako nespolehlivý plátce. Cílem tohoto opatření je zamezit účelovému rušení registrace již označených nespolehlivých plátců. Díky deregistraci se totiž „zbaví“ statutu nespolehlivého plátce a pak se mohou opětovně registrovat jako plátci již bez tohoto označení. Ručení za neodvedenou daň na straně odběratele by při obchodování s nespolehlivými osobami bylo obdobné jako při obchodování s nespolehlivými plátci.
Rozšíření ručení
Měl by být rozšířen okruh situací, kdy příjemce zdanitelného plnění ručí za DPH neodvedenou poskytovatelem, a to konkrétně o případ, kdy je úplata za zdanitelné plnění poskytnuta ve virtuální měně (např. bitcoin).
Další změny se týkají uskutečněného zdanitelného plnění ve specifických případech:
Plnění poskytovaná na dlouhodobé bázi
Pokud bude zdanitelné plnění poskytované po dobu delší než 12 měsíců a během tohoto období nedojde k přijetí úplaty s povinností přiznat daň, má se považovat za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.
Povinnost odvést DPH z přijatých záloh
Dochází k doplnění výčtu údajů (v návaznosti na rozsudky Evropského soudního dvora), které musí být o plnění známy ke dni přijetí zálohy, aby v takovém případě vznikla povinnost přiznat DPH ještě před uskutečněním plnění. To bude dostatečně definováno, pokud bude známo zboží, které se má dodat či služba, která se má poskytnout, dále sazba, místo plnění a osoba, která plnění uskutečňuje. Nová definice potvrdí dosavadní výklad okamžiku vykázání DPH při prodeji poukázek/voucherů.
Přefakturace služeb
V případě, kdy plátce nakoupí službu a tu přeúčtuje na jinou osobu (a požaduje za službu od této osoby úplatu), by měl být za den uskutečnění zdanitelného plnění považován až den vystavení daňového dokladu. Toto pravidlo se použije, pokud plátce nebude přeúčtovávat plnění rozvahově a zároveň nebude uplatňovat související nárok na odpočet a navyšovat přeúčtovanou částku.
Mezi dalšími změnami najdeme:
Úprava definice dlouhodobého majetku
V případě dlouhodobého majetku pronajatého na základě finančního leasingu bude muset nájemce sledovat účel použití tohoto pronajatého majetku. Důvodem sledování jsou případné úpravy původně uplatněného nároku na odpočet DPH.
Manka
Případy nedoložených mank, zničení, ztrát nebo odcizení obchodního majetku by se neměly dále posuzovat jako použití pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce. To znamená, že nevznikne povinnost odvést DPH na výstupu, ale povinnost vyrovnat původně uplatněný odpočet DPH na vstupu.
Vracení DPH turistům ze zemí mimo EU
Za účelem zjednodušení a současně snížení zatížení celní správy navrhuje novela zavést možnosti elektronického potvrzování výstupů zboží z Evropské unie při vracení DPH turistům. Uvažuje se také o zvýšení hodnoty nakoupeného zboží v jednom kalendářním dnu, u kterého lze žádat o vracení daně, na 4 000 Kč včetně daně (nyní je tato částka 2 000 Kč včetně DPH).
Rozšíření definice osoby povinné k dani
Za osobu povinnou k dani by měl být nově považován podílový fond a podfond investičního fondu.
