Řádně podané daňové přiznání nebo kontrolní hlášení je někdy i přes veškerou snahu o bezchybnost nutné opravit, protože chyba je odhalena až po odeslání řádného formuláře. Pojďme se dnes podívat, v jakém případě je třeba podat opravné přiznání, kdy dodatečné a jaké jsou mezi nimi rozdíly.
Daňový řád označuje souhrnně daňová přiznání, kontrolní hlášení či vyúčtování daní jako daňová tvrzení. Všechna daňová tvrzení je třeba na příslušný finanční úřad podávat pouze na předepsaných formulářích, a to buď elektronicky v případě, že má poplatník či plátce zřízenou datovou schránku, nebo v písemné podobě (papírové tiskopisy je možné si vyzvednout na jakémkoliv finančním úřadě).
Daňové formuláře najdeme na portálu Ministerstva financí, na kterém je po vyplnění možné ověřit jejich správnost (zejména odhalit logické chyby). Prověření se děje přes „protokol chyb“ a výsledkem mohou být 3 typy chyb:
- propustná chyba = jedná se o drobné chyby, případně o upozornění na možné chyby; odeslání formuláře s touto chybou je možné
- propustná chyba závažná – i tato chyba umožní odeslání formuláře, ale ve většině případů povede k zahájení postupu k odstranění chyb (výzva ze strany finančního úřadu)
- Kritická chyba – zde se jedná o závažné chyby, které neumožní odeslání formuláře. Pokud bude takovýto soubor odeslán prostřednictvím datové schránky, bude na straně příjemce odmítnut (podání bude neúčinné)
Daňový portál však nemůže zjistit veškeré případné chyby, je pouze pomocníkem. Může se tak stát, že daňový subjekt odešle řádné tvrzení a až následně zjistí, že obsahuje chybu (například opomenutí zahrnutí dokladu do přiznání a tím neodvedení daně apod.). Plátce tedy musí provést opravu, kterou realizuje buď prostřednictvím opravného nebo dodatečného daňového tvrzení. Volba tvrzení je závislá na tom, kdy chybu zjistí. Pokud ji zjistí ještě před uplynutím termínu pro podání řádného daňového tvrzení, podává opravné tvrzení. Pokud chybu zjistí až po tomto termínu, musí již podat dodatečné přiznání.
Obecně se dodatečnými a opravnými daňovými tvrzeními zabývá § 41 zákona o správě daní a poplatků, kde je uvedeno: „Zjistí-li daňový subjekt, že jeho daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší než jeho poslední známá daňová povinnost, je povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné přiznání nebo hlášení. V dodatečném daňovém přiznání nebo hlášení uvede daňový subjekt i den zjištění důvodů pro jeho podání. V této lhůtě je dodatečná daň též splatná.“
Pojďme si tyto typy tvrzení ukázat blíže na dani, se kterou se setkáváme nejčastěji – tedy na dani z přidané hodnoty.
Řádné přiznání k dani z přidané hodnoty se podává, jak všichni víme, do 25.dne následujícího měsíce. Pokud například řádné přiznání za měsíc říjen podáme již 15. listopadu a následně 22. listopadu zjistíme v tomto podání chybu, je možné ještě do 25. listopadu podat opravné přiznání. Opravné přiznání se vyplňuje jako plné řádné přiznání, obsahuje tedy všechny údaje, má vyplněna všechna pole. Pokud však zjistíme chybu v řádně podaném přiznání za říjen až například 3.prosince, je již třeba podat dodatečné přiznání. V něm se již vyplňuje jen rozdíl mezi údaji v řádném přiznání a zjištěnou změnou (opravou). Povinnost podat toto dodatečné přiznání je třeba učinit nejpozději do 31.ledna a je třeba do něj uvést i důvody jeho podání.
Současně s podaným opravným či dodatečným přiznání k DPH je třeba také podat příslušná kontrolní hlášení. Pokud je tedy podáváno opravné daňové přiznání (ještě v termínu pro řádné přiznání), podává se současně s ním opravné kontrolní hlášení. Pokud je podáváno dodatečné přiznání, tedy již po řádném termínu, je třeba podat následné kontrolní hlášení. V případě kontrolního hlášení se obsah následného hlášení neodlišuje od opravného, i následné hlášení musí obsahovat veškeré údaje, má vyplněná veškerá pole stejně jako by se podávalo řádné hlášení. Povinnost podat následné kontrolní hlášení do 5 pracovních dnů od zjištění chyby.
