Stejně jako každý rok i nyní k 1. 1. 2017 došlo na základě vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ke změně výše tuzemského stravného a s ním i ke změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel včetně průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Pro rok 2017 jsou náhrady za používání vlastních motorových vozidel a cestovních náhrad stanoveny vyhláškou č. 440/2016 Sb., která vyšla ve Sbírce zákonů 23. prosince 2016.
Stravné
Stravné je stanoveno paušální částkou na každý kalendářní den pracovní cesty a liší se podle délky trvání cesty v daném kalendářním dni. Stravné, někdy nazývané také dietou, nekompenzuje celkové náklady zaměstnance na stravování během pracovní cesty. Je pouze příspěvkem na zvýšené stravovací výdaje, přičemž není podstatné, jakým způsobem zaměstnanec peníze skutečně využije.
Sazby stravného pro tuzemské pracovní cesty jsou stanoveny pro podnikatelskou sféru v § 163 odst. 1 a pro státní správu v § 176 odst. 1 zákoníku práce. Určení konkrétní výše stravného se liší podle typu zaměstnavatele, přičemž pro zaměstnavatele ze státní a veřejné správy je výše stravného určena hranicemi, v nichž může být vyplaceno; pro zaměstnavatele soukromého sektoru je závazný pouze spodní limit, tedy minimální výše stravného, které musí zaměstnanci poskytnout.
Konkrétní výše stravného pro rok 2017 je následující:
- 72 Kč až 86 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
- 109 Kč až 132 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
- 171 Kč až 205 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Kromě stravného je zaměstnavatel povinen při vyslání zaměstnance na pracovní cestu poskytnout mu náhradu vynaložených výdajů. Pro náhradu jízdních výdajů platí dle zákoníku práce:
- při použití hromadného dopravního prostředku se vždy poskytují v prokázané výši, zaměstnanec je tedy povinen doložit doklad o zaplacení jízdného
- v případě použití místní hromadné dopravy při pracovních cestách v obci, ve které má zaměstnanec sjednáno místo výkonu práce, se náhrada poskytne ve výši odpovídající ceně jízdného platné v době konání pracovní cesty
- náhrada jízdních výdajů zaměstnanci nepřísluší, pokud zaměstnavatel zajistí zaměstnanci použití místní hromadné dopravy způsobem, na který zaměstnanec finančně nepřispívá
- pokud zaměstnanec použije na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo (s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem), přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a také náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty.
Základní náhrada
Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí pro rok 2017:
- u jednostopých vozidel a tříkolek nejméně 1,10 Kč
- u osobních silničních motorových vozidel nejméně 3,90 Kč (nárůst o 0,10 Kč oproti roku 2016)
- u nákladních automobilů, autobusů nebo traktorů nejméně dvojnásobek sazby pro osobní vozidlo, tedy minimálně 7,80 Kč
Náhrada za pohonné hmoty
Náhradu za spotřebované pohonné hmoty určí zaměstnavatel jako násobek ceny za pohonné hmoty a jejich spotřebovaného množství. Cenu pohonných hmot prokazuje zaměstnanec podle § 158 zákoníku práce dokladem o nákupu. Pokud předkládá více dokladů s různou cenou, vypočítá se cena pohonných hmot aritmetickým průměrem. V případě, že zaměstnanec není schopen doložit cenu pohonných hmot, použije zaměstnavatel pro určení výše náhrady průměrnou cenu, která je také uvedena ve vyhlášce.
Průměrné ceny pohonných hmot dané vyhláškou se pro rok 2017 oproti loňsku snížily na:
- 29,50 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů
- 32,50 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů
- 28,60 Kč u motorové nafty.
Výši spotřeby pohonných hmot silničního motorového vozidla vypočítá zaměstnavatel z údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu použitého vozidla. V souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. k) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, si mohou stejným způsobem uplatnit výdaje na pracovní cesty i OSVČ.
