Zpracování účetních závěrek je nyní v plném proudu, pojďme si tedy připomenout, co účetní závěrka a účetní uzávěrka obnáší.
Podstata účetní uzávěrky a závěrky
Podstatou účetní uzávěrky a závěrky je zjištění stavu majetku, závazků a kapitálu účetní jednotky oceněného v peněžních jednotkách k určitému datu, a dále zobrazení výsledku hospodaření a toku peněžních prostředků za vymezené účetní období k rozvahovému dni. K rozvahovému dni je třeba zajistit, aby konečné zůstatky na rozvahových účtech věrně zobrazovaly stav majetku a jeho zdrojů a aby byl výsledek hospodaření vyčíslen ve správné výši.
V rámci účetní uzávěrky dochází k:
- doúčtování všech účetních případů k poslednímu dni účetního období
- výpočtu a zaúčtování hospodářského výsledku (zisku nebo ztráty),
- výpočtu a zaúčtování daně z příjmu
- uzavření účetních knih
Jedná se v podstatě o práce spojené s uzavřením jednotlivých účtů za dané účetní období. Konečným krokem účetní uzávěrky je sestavení účetní závěrky.
Fáze účetní závěrky
Účetní uzávěrku lze rozdělit do těchto fází:
1) Přípravná práce
- V rámci této fáze se kontrolují převody zůstatků z předchozího účetního období, aby byla zajištěna bilanční kontinuita majetku a závazků. Součástí přípravné práce je i inventarizace, kdy se zjišťuje skutečný stav majetku a závazků, a dle výsledku inventarizace se upravují koncové stavy účtů. Zde je třeba podotknout, že u účtů, kde se provádí dokladová inventura účtu, by výsledná inventura účtu měla obsahovat pouze položky vztahující se k dokladům, které k datu závěrky nebyly vypořádány, zůstávají jako tzv. otevřené položky. Inventuru konkrétního účtu rozhodně netvoří pouhý přehled všech operací, které v daném účetním období na účtu proběhly, jak jsem se častokrát ve své praxi setkala. Dávno je pryč doba, kdy docházelo k ručnímu „vyškrtávání“ položek, které k sobě na daném účtu patří, abychom zjistili, které položky na účtu zůstávají bez „spárování“. V účetních SW existuje spousta možností automatického párování nejen pohledávek a závazků dle faktur, ale i ostatních účtů, a to dle párovacího symbolu/vnitřního variabilního symbolu apod. Díky němu lze pak jednoduše zjistit zůstatek položek na konkrétním účtu. Předpokladem však je důsledné, pravidelné a správné používání těchto párovacích symbolů při účtování operací v průběhu účetního období.
2) Doúčtování operací k poslednímu datu období
Mezi tato doúčtování patří zejména proúčtování následujících operací:
- kurzové rozdíly vznikající v důsledku přepočtu pohledávek, závazků, bankovních účtů, pokladen,…vedených v cizí měně kurzem platným (vyhlašovaným ČNB) k rozvahovému dni
- časové rozlišení nákladů a výnosů dle období, k němuž se vztahují
- dohadné položky (v případě pouhých odhadů částek) či výdaje příštích období v případě, kdy již je k dispozici konkrétní částka (například dle faktury)
- opravné položky (tvoří se k dlouhodobému majetku, k zásobám, krátkodobému finančnímu majetku
- rezervy
- odpis pohledávek
- zásoby na cestě
3) Zjištění hospodářského výsledku, výpočet daně z příjmů, uzavření knih
V tomto kroku dochází ke zjištění finálních obratů rozvahových a výsledkových účtů, výsledku hospodaření a dále uzavření účetních knih. Na základě daného hospodářského výsledku se vypočte daň z příjmů (zohledněním daňově uznatelných a neuznatelných položek při zjišťování základu daně), případně odložená daň a definitivně se uzavírají účetní knihy. Účty nákladů a výnosů se převedou na účet – 710 Účet zisku a ztrát, čímž se vynulují. Zůstatky rozvahových účtů se převádí do následujícího období přes účet 702 konečný účet rozvážný a a v novém účetním období se otevřou přes účet 701 počáteční účet rozvážný.
Účetní závěrka
Je upravována zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a Vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb. Představuje soubor finančních výkazů, které jsou sestavovány účetní jednotkou za účetní období k rozvahovému dni. Tyto výkazy mají vypovídací schopnost o hospodaření společnosti za dané období.
Podle zákona o účetnictví tvoří účetní závěrku následující části:
- rozvaha
- výkaz zisku a ztráty
- příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v jednotlivých částech účetní závěrky. Příloha informuje uživatele o všech detailech a podrobnostech finanční a majetkové situace podniku, které nelze vyčíst nebo odvodit z rozvahy či výkazu zisku a ztráty. Účetní jednotka ji může sestavit popisným způsobem, formou tabulek nebo kombinovaně, což se v praxi používá nejčastěji. Jsou v ní obsaženy obecné údaje o účetní jednotce, informace o použitých účetních metodách, obecných účetních zásadách a způsobech oceňování, doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty.
Dále existují tzv. volitelné části závěrky, kterými jsou přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Povinně auditované společnosti, tj. ty, které k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě příslušná kritéria uvedená v § 29 zákona o účetnictví, sestavují přehled o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu vždy.
Vyhotovená účetní závěrka (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha k účetní závěrce) je povinnou přílohou podávaného přiznání k dani z příjmů, které je možné podávat již jen elektronicky (u právnických osob, které mají zpřístupněnou datovou schránku). Nesmíme však zapomenout, že s přiznáním je třeba již výkazy podat ve formátu xml, jehož správnost je možné ověřit stejně jako v případě daňového přiznání na daňovém portálu. Jiný formát výkazů (např. v excelu, nebo formát pdf z účetního systému) již nebude finanční úřad akceptovat. Výjimku tvoří příloha k účetní závěrce, kterou je možné vložit v jiném formátu, xml formát není pro přílohu definován (tj. možné podat ve wordu, pdf apod). Při podání datovou schránkou není potřeba výkazy a přílohu podepisovat statutárním orgánem společnosti. Jinak je to samozřejmě v případě zveřejnění závěrky ve Sbírce listin, kdy by již výkazy s přílohou podepsány být měly.
