Dle novely zákoníku práce došlo počínaje 1.7.2019 ke zrušení karenční doby, což znamená, že od tohoto data budou zaměstnanci dostávat peníze i za první tři dny nemoci. Protože tato změna dopadá především na zaměstnavatele, přináší novela jako určitou kompenzaci pro zmírnění finančních dopadů spojených s poskytováním náhrady mzdy snížení odvodu pojistného na nemocenské pojištění. Konkrétně se sazba pojistného na nemocenské pojištění od 1. července 2019 snížila o 0,2 %.
Pro úplnost uvádíme přehled všech aktuálně platných sazeb pojistného:
- u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu (původně 25 %), z toho:
a) 2,1 % na nemocenské pojištění (původně 2,3 %),
b) 21,5 % na důchodové pojištění
c) 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti
- u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu
- u zahraničního zaměstnance 2,1 % z vyměřovacího základu (původně 2,3 %).
Pro osoby samostatně výdělečně činné jsou sazby následující:
- u OSVČ, které jsou účastny důchodového pojištění – 29,2 % z vyměřovacího základu; z toho 28 % připadá na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti
- u OSVČ účastnící se nemocenského pojištění je to 2,1 % z vyměřovacího základu (původně 2,3% ). Tyto osoby tedy platí na nemocenské od července částku 126 Kč místo 138 Kč (minimální částka)
- u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění je to 28 % z vyměřovacího základu.
Dovolím si upřesnit informaci ohledně proplácení ze strany zaměstnavatele v případě nemoci zaměstnance. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti od první zameškané směny (nikoliv tedy od prvního dne nemoci). Náhrada od zaměstnavatele v době prvních 14 dní nemoci náleží jen za zameškané směny a za svátky, za které jinak zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo se mu mzda či plat nekrátí. Je to rozdíl od nemocenského, které náleží od patnáctého dne nemoci za kalendářní dny.
Současně s výše uvedeným samozřejmě dochází také ke snížení superhrubé mzdy, která tvoří základ daně pro výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Pro její výpočet je výchozí hrubá mzda zaměstnance, k níž se přičítá zdravotní pojištění zaměstnavatele ve výši 9 % a sociální pojištění zaměstnavatele nyní ve výši 24,8 % místo původních 25%. Výsledkem je superhrubá mzda, která se pro výpočet zálohy na daň zaokrouhluje na stokoruny nahoru. Od července se tedy pracuje se superhrubou mzdou ve výši 133,8 %, nikoli 134 %.
Na příkladu si můžeme uvést, jakým způsobem se zálohová daň ze mzdy u zaměstnance změní. Pro zaměstnance s hrubou mzdou ve výši 30 383 Kč činila daň dle původních podmínek do konce června částku 6 120 Kč, dle nových je daň od července ve výši 6 105 Kč (jedná se o daň před uplatněním slev na dani). Rozdíl není tedy vzhledem k zaokrouhlení základu daně nijak výrazný a představuje pouze 15 Kč.
